KONTAKTY

Motoriders s.r.o.
Dlážděná 101
tel: +420 777964699
info@motoriders.cz

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 4 100 Kč (164 €)
volná místa
naše cena 8 200 Kč (328 €)
volná místa
naše cena 12 300 Kč (492 €)
volná místa

03. 06. 2021

Instruktorské okénko - brzdy/ brzdné body

Instruktorské okénko vol.1
 
Brzdy (brzdné body) 💥
 
Vím, že mnozí z vás se s námi chystají 23 + 24/6 do Mostu a někteří budou mít ambice vylepšovat čas z minula, popřípadě konečně přeskočit pomyslné Mostecké laťky (pod 2:00, pod 1:50 atd) a mezi prvníma věcma, která budete chtít zlepšit jsou pravděpodobně BRZDY. Rád bych vám k tomu pověděl pár slov a budu doufat, že si z toho odnesete určité ponaučení a nakonec díky tomu tu Mostecko laťku společně přeskočíme...
 
Takže, brzdění v Mostě - vzhledem k náročnosti dobrzdit cílovku, předposlední pravou, vracák a ďolík volím vždy variantu silných desek s maximálním brzdným efektem, dalo by se říct "kousavým" (oproti Brnu např.)
 
💡 bez absolutního použití brzd na mojí Hondě ze 124 koníky (minulý rok) jsem dosáhl času 1:49.
 
Asi nejzákladnější věcí, co je potřeba říct, že pokud někdo nejezdí rychleji než já, poslední, co by ke svému zrychlování měl řešit jsou právě brzdné body. Pokusím se vám to vysvětlit, jak je to myšleno a jak to dělám já a to na většině tratí, kde jezdím.
 
💡 zadní brzdu jsem do tohoto roku nepoužíval vůbec
 
To, proč extra neřeším kde vlastně šáhnu na brzdu je, že brzdím hlavně na pocit a na "voči". Pro mě není rozhodující veličina kdy na brzdu šáhnu, ale když už na ní šáhnu, tak jak to udělám, kolik intenzity vložím a hlavně v jakém časovém intervalu se dostanu z bodu A (moment kdy zabrzdím) do bodu B (moment, kdy brzdy pustím a přidám plyn). Častokrát můžete vypozorovat, že jezdec, chodící na brzdy daleko později se do bodu B dostane později i když by to tak logicky být nemělo. K tomu, aby proběhla správně varianta B, tedy aby motorka měla úhel na výjezd a jezdec mohl přidat plyn je totiž zapotřebí pár věcí, které buď "pozdníbrzdaři" opomenou a nebo je nestihnou udělat.
 
💡 například v Rijece, v závodu kdy jsme v předposledním kole dojeli "kolaře" proběhl zajímavá úkaz - těsně před bržděním jsem kolaře předjel, na brzdách mi kolař nadělil možná 20m pozdním bržděním ale v apexu už jsem byl zase rychleji a měl daleko větší průjezdovou rychlost.
 
Pojďme si teda říct, že začínáte pomalu chápat, že není vždy úplně nejlepší chodit pozdě na brzdy - pokud není potřeba předjíždět třeba. Konkrétně v Mostě je pouze jediné místo, kde sedím na motorce rovně - cílovka. Jinak jsem vysedlý vždy tam, kde je nadcházející zatáčka. Jakmile se na cílovce ale blíží můj potencionální brzdný bod (vždy brzdím za 200m, nikdy né blízko 100m) ,
 
Krok 1 cca 250m před 1. zatáčkou : vyhazuji bok stranou doprava přes nohy (řidítkama si k vysednutí nepomáhám), kolena nechávám u nádrže, připravuji prsty na brzdu. Jedu v přímém směru, pár decimetrů od levé čáry - vždy si nechávám trochu prostoru kdyby se motorka rozhodila abych nešáhl do trávy.
 
Krok 2 - zvedám tělo do příma abych nabral vítr, šahám do brzdy na maximum dokud je motorka v přímém směru , tak abych udržel zadní kolo lehce na zemi. Nohama chytám nádrž tak pevně, aby tlak nezměnil mojí pozici vysednutí, kterou jsem si před bržděním určil. Okamžitě uvolňuji ruce a oči nechávám po celou dobu na apexu první zatáčky. Po celou dobu nesmím změnit stopu a stále se držet u levé čáry abych si nezkrátil při momentu zatočení dráhu.
 
Krok 3 - očima za žádnou cenu neuhnu z apexu (leda bych věděl, že to nezvládám - což se mi moc často nestává, jelikož fakt nejsem typ pozdního brzdaře), nezajímají mě otáčky, rychlost ani nic co by mohlo odvést mojí pozornost, ruce si hlídám uvolněné po celou dobu i kdyby motorka byla neklidná. Mým úkolem je motorku co nejdříve uklidnit/stabilizovat abych se mohl začít soustředit na rychlé, přesné a pozdní zatočení.
 
💡hodně častá otázka je, jakou rychlost mám v průjezdu - tu si stáhnu později z telemetrie tak maximálně - do budíku kouknu max na cílovce abych věděl čas jak jedu
 
Krok 4 - brzdu uvolňuji postupně tak, jak mě řídí hlava/pocit v závislosti na tom, jak rychle se blížím do apexu. Snažím se udržet do bodu zatočení co největší rychlost, aby se mi nestala ta věc, že si ještě do zatočení budu muset vrknout plynem. Jakmile přijde můj čas, od levé čáry dávám pokyn nohama/ těžiště a horní polovinu těla posouvám směrem do zatáčky, ze šikma směrem dolů napůl mezi stupačku a přední kolo
 
💡 v pozici horní poloviny těla mezi 1. a 2. zatáčkou je u mě rozdíl. Zatímco u 1. zatáčky je to popsáno výše, u 2. se snažím tělo a hlavu přesunout co nejvíce nad přední kolo, lehce měním i pozici během přesednutí (více koule na nádrž) - je to z toho důvodu, aby se mi na výjezdu nezvedalo přední kolo (pomůžu si občas zadní brzdou abych neubral plyn)
 
Krok 5 - maximálně důležité je mít těsně před momentem zatočení úplně stabilní motorku , uvolněné ruce a oči přesouvat směrem na další zatáčku. V Mostě je skvělý grip, což je pro důslednou změnu směru pozitivní.
 
💡při posledním ježdění se asfalt do 1. zatáčky zdál být poničený - doporučuji nebýt tak důrazný na brzdě v náklonu, aby vidlice mohla zpracovat nerovnosti.
 
Jak vidíte, je potřeba si urovnat v ježdění pár věcí než z vás budou dobří brzdaři a já snad na nic nezapoměl. Na všechno je potřeba mít čas a pokud máte v plánu přijet do Mostu jen jednou za rok a hned zlepšovat osobáky, moc od toho nečekejte. Zkuste se při prvních rozjížďkách před obědem věnovat pouze cílenému tréninku než hned lámat rekordy. Jakmile pojedete přesně, plynule a uvolněně, bude čas zkusit zatáhnout za plyn a přidat trochu brzdy a časy půjdou dolů sami.